Jmenuji se Hana Šubrtová a mou životní vášní a náplní je malování starých krásných vzorů tradičním způsobem na keramiku. Už v dětství jsem se točila kolem všeho, kde ležely pastelky a tužky s papírem, malovala jsem na vše, co mi přišlo pod ruku, a proto následné rozhodnutí jakým způsobem se budu v životě ubírat, nebylo překvapující a až tak složité.
S malováním jsem začala v raném mládí ve známe dílně Tupeské keramiky, která je jejím novodobější „domovem“, kde jsem se naučila malovat celou škálu vzorů, které jsou průřezem několika staletí historie fajáns.
Každý výrobek je ručně vytáčený na hrnčířském kruhu, tak jak tomu bylo dříve a je ručně malovaný z volné ruky do glazury. Závěrečným bodem je pálení výrobku v keramické peci na 1000 stupňů.
Bohužel přišlo i období, kdy tomuto řemeslu nebylo tolik přáno a začala nás pohlcovat laciná průmyslová dekorativní keramika moderní doby. Na to bohužel reagovala i dílna Tupeské keramiky a byla uzavřena. V tu chvíli jsem začala mít obavy, že jako společnost přijdeme o tuto stovky let starou tradici. No nedalo mi to a časem jsem začala tvořit sama pod svým jménem a tuto tradici se snažím nadále zachovávat pro další generace.
Za dobu své umělecké tvorby jsem získala několik ocenění a rovněž jsem se stala nositelem ochranné známky „Tradiční výrobek Slovácka“. I toto jsou pro mě radostné události, že práce, kterou dělám, dává smysl a že to stojí za to. Vždyť když se vrátíme v čase nazpět a povíme si něco o historii, která je tak stará, je to něco úžasného.
Je doba asi 4000 až 3000 let př. n. l. a v Egyptě vznikají první glazované výrobky, které se postupně dostávají do ostatních koutů světa, to znamená první prapočátek malých krůčku fajáns keramiky.
Důležitý milník fajánsové keramiky nastává v první polovině 15. stol, kdy v Evropě zažívá velký rozmach díky Maurům a Španělům. Díky v té době největšímu překladišti na Mallorce se o této keramice začíná mluvit také jako o majolice. Později se významným městem pro výrobu a vývoz této keramiky stává italské město Faenza, odkud se dochoval název fajáns.
Tato keramika byla počátkem 17. stol. silně ovlivněna Habány, kterým se říkalo sekta Novokřtěnců a jednalo se o obyvatele ze Švýcarska a částečně Německa, kteří byli pro své přesvědčení vypovězení ze zemí a usídlili se v hojném počtu na jižní Moravě. Následně na vznik a rozvoj fajánsové výroby na jižní Moravě měla rozhodující vliv jejich tvorba. I přesto, že po bitvě na Bílé hoře byli z jižní Moravy vypovězeni, umění fajánsí však už jižní Moravu nikdy neopustilo a díky tomu mohu tyto vzory malovat dodnes.
Někdy v letech 1914 je fajáns keramika spojována se jménem Jaroslava Úředníčka, který v obci Tupesy ve své dílničce navazuje na tvorbu habánských vzorů, které doplní o dnes již typickou červenou růži. Tyto vzory jsou dodnes nazývá
Když se někdy potkám s lidmi, kteří se mě ptají proč stále tvořím toto prastaré lidové řemeslo, když máme dobu plnou moderních trendů, které jsou tak jiné, tak říkám to je jednoduché, právě proto, ráda se totiž vracím ke kořenům našich předků😊
Tyto vzory jsou starší než my a zaslouží si, aby se um našich předků stále zachovával. Doufám, že se po nás najdou mladší generace, které těmto vzorům nadále budou vdechovat stále dokola život a nenechají jej odejít v zapomnění.
